Vegetační souvrství biodiverzitní zelené střechy
Nad střešní hydroizolací jsou již všechny vrstvy prokořenitelné a musí rostlinám poskytovat dlouhodobé a funkční prostředí pro život. Obecná skladba vegetačního souvrství je popsána ve Standardech pro navrhování a provádění zelených střech a platí i pro biodiverzitní zelené střechy.
Vlastnosti substrátu
Klíčovou součástí vegetačního souvrství je substrát a jeho parametry, z nichž pro druhovou pestrost hrají zásadní roli následující:
Nízký obsah dusíku a hodnota pH
Nízký obsah dusíku (<50 mg/l) zabraňuje nadměrnému růstu a dominanci určitých druhů. Ačkoli většina přirozených stanovišť pro cílové rostliny má pH v rozmezí 3,9 až 6,1, uvádí se, že účinné mohou být i substráty s pH až 7,5.
Maximální vodní kapacita
Substrát by měl mít v ideálním případě vodní kapacitu (MVK) přibližně 30–40 % objemu, tzn. 1 m2 substrátu by měl zadržet přibližně 35 litrů vody, aby bylo zajištěno přežití rostlin v období sucha. Je možné použít více substrátů s přerušením kapilarity, a minimalizovat tak ztráty odpařováním. Drenážní vrstva s velkým objemem pomáhá maximalizovat zadržování vody a zároveň umožňuje odtok přebytečné vody.
Příprava výsevního lůžka
Správně připravený povrch substrátu je pro úspěšné zakořenění rostlin ze semen zásadní. Substrát by měl mít maximální velikost zrn 14 mm a konzistentní zrnitost, aby se vytvořilo jemné seťové lůžko. Pokud je použit hrubozrnný substrát, je možné do horních 2–4 cm substrátu zapracovat tenkou vrstvu organického mulče (např. kompostu), aby vznikla vhodná výsevní vrstva.
Zakládání vegetace
Rozlišují se různé úrovně původu rostlin, od místního (v rámci stejné přírodní oblasti) po regionální a další, přičemž místní zdroje jsou z hlediska ochrany přírody nejžádanější. Je důležité používat rostlinný materiál vhodného původu, aby se zachovala regionální biologická rozmanitost a zabránilo se zavádění nepůvodních druhů. Vegetaci na biodiverzitní zelené střeše je možné založit následujícími metodami:
Přenos drnů nebo sena
Metoda přenosu drnů nebo sena spočívá v přesunu rostlinného materiálu (semen, vegetativních části rostlin, mechů či lišejníků), přímo z vhodných zdrojových lokalit ve stejném regionu na nové plochy určené k ozelenění. Klíčové je správné načasování tohoto procesu a zajištění vhodného poměru mezi zdrojovou plochou a plochou, kam je materiál přesouván, aby bylo dosaženo úspěšného zakořenění a rozvoje vegetace. Důležité je také, aby byla vhodná zdrojová lokalita v blízkosti realizované stavby.
Výsev semen původních volně rostoucích rostlin
Výsev je nejjednodušší metodou s použitím komerčně dostupných směsí semen původních druhů rostlin. Doporučuje se hustota výsevu minimálně 1 g/m2, pro vytvoření semenné banky je vhodné použít hustotu vyšší (1,5-2 g/m2). Doporučuje se také omezit podíl travních semen ve směsi, zejména u střech s dobrou dostupností vody, aby nedošlo k dominanci trav. Optimální načasování výsevu je konec léta nebo začátek podzimu, výsevu předchází příprava seťového lůžka a mělo by být dosaženo rovnoměrného rozložení osiva.
Výsadba
Je možné také sázet předem vypěstované rostliny za předpokladu, že byly při množení používány vhodné substráty chudé na živiny a rostliny projdou „otužovací“ fází před jejich výsadbou na střechu. Rostliny musí být předpěstovány v substrátech obsahujících převážně minerální složky. Trvalky pěstované v jílovitých půdách jsou pro zelené střechy nevhodné. Pro extenzivní zelené střechy jsou zpravidla vhodné pouze trvalky v plochých nebo malých balech.
Heterogenita stanoviště
Rozmanitost stanoviště předurčuje rozmanitost flory a fauny. Prvky, které zvýší ekologickou hodnotu zelených střech mohou mít následující funkci a podobu:
Zdroje vody
Zelené střechy mohou být navrženy tak, aby obsahovaly mělké misky nebo strategicky umístěné odtokové otvory, které sbírají dešťovou vodu a poskytují pitnou vodu ptákům a hmyzu. Je možné uvažovat nad alternativními postupy, například využití dešťové vody shromážděné ze střech pro přízemní vodní prvky.
Možnosti hnízdění
Integrace hnízdních budek pro vrabce domácí a další druhy jim může poskytnout chybějící hnízdní příležitosti. Tyto budky by měly být strategicky umístěny tak, aby nedocházelo k rušení lidskou činností nebo k predaci (např. kočkami či kunami).
Možnosti úkrytu
Vytváření hromad klád, kamenů nebo míst s hustou vegetací může poskytnout útočiště ptákům nebo ježkům (je-li střecha napojena na okolní terén). Pařezy nebo kmeny s větvemi umístěné na slunných a suchých místech mohou poskytovat úkryt, hnízdiště a stanoviště pro různé organismy, včetně volně žijících včel, mechy a lišejníky. Také čočky vytvořené z jemného písku mohou sloužit jako hnízdiště pro volně žijící včely. Nutná je jejich dostatečná hloubka pro vybudování zemních hnízd. Hnízdní pomůcky pro blanokřídlé lze postavit ze svazků stonků rostlin různého průměru (např. rákosu a bambusu) a měly by být umístěny alespoň 30 cm vysoko na závětrných místech s ochranou před deštěm.
Vždy je však důležité posoudit nosnost střechy a potenciální nebezpečí plynoucí z hromadění spalitelného materiálu.
Bezpečnost a údržba
Zajištění bezpečnosti obyvatel, zejména dětí, je prvořadé. To vyžaduje pečlivou rozvahu při navrhování a umisťování vodních prvků, hromad kmenů a dalších stanovišť. Kromě toho je nezbytná pravidelná údržba, která zaručí funkčnost těchto prvků a zabrání šíření nežádoucích nebo invazivních druhů.
Údržba a péče o biodiverzitní zelené střechy
I přes optimální návrh zůstává zelená střecha „živým ekosystémem“, a proto je péče po jejím dokončení klíčová pro dosažení a dlouhodobé udržení zamýšlených ekologických cílů. Jsou-li splněny stavební a vegetační podmínky, lze s minimální údržbou zachovat kvetoucí a druhově pestrou vegetaci. Pokud by byla střecha ponechána bez jakékoli údržby, může dojít ke ztrátě druhové rozmanitosti a ekologické hodnoty. Cíle údržby a jednotlivé položky péče, za které je zodpovědný dodavatel, by měly být popsány ve smluvních podmínkách.
Zatímco dokončovací péče se zaměřuje na podporu rychlého a zdravého růstu nově vysazené vegetace, rozvojová péče se soustředí na dlouhodobé udržení zdraví a vitality rostlin. Oba typy péče vyžadují pravidelné sledování a přizpůsobení podle aktuálních podmínek.
Investor i projektant musí mít na paměti, že i při nejlepší údržbě a péči bude biodiverzitní zelená střecha podléhat přirozené sukcesi, takže v průběhu let může docházet k proměnám ve složení vegetace. Zohlednění tohoto vývoje umožňuje přizpůsobit péči aktuálním podmínkám a maximalizovat ekologickou hodnotu střechy.
Článek byl vytvořen s využitím textů a obrázků z publikace Biodiverzitní zelené střechy vydané Asociací zelených střech a fasád (2024) s finanční podporou hlavního města Prahy. Publikace je dostupná na https://www.azsf.cz/publikace-ke-stazeni.
