Sousedská pospolitost dostala místo k setkávání
Sociální sítě nás propojují s celým světem, ale mnohdy kvůli nim nemáme čas se potkat se svými sousedy. Tohle se rozhodli změnit v obci Řepčice v Ústeckém kraji, a proto vybudovali na návsi venkovní posezení. Pro realizaci díla oslovili firmu pana Zdeňka Oravce z Litoměřic.
Investor měl o posezeni jakousi prvotní představu a zkušení tesaři mu ji dotáhli k dokonalosti. Navrhli totiž tvar, který na náves na první dobrou zapadl, jako by tam patřil odjakživa. Konceptu se poté ujal projektant, aby vytvořil podklady pro vydání stavebního povolení. Pak už realizaci nic nebránilo.
Ideální konstrukce pro dané místo
Altán byl navržen jako šestiboká stavba o průměru šest metrů. K tomu pan Oravec dodává: „Od prvopočátku jsme altán chtěli
realizovat v dobovém charakteru. Řepčice jsou datovány už letopočtem 1407 a byť v současnosti mají především rekreační charakter, tak ráz svažité návsi s lichoběžníkovým půdorysem se výrazně nezměnil. Novodobá konstrukce by se sem nehodila.“
Výjimečnost konstrukce altánu spočívá v šestibokém tvaru s pětibokými sloupky se zápory, na kterých je osazen roznášecí kříž. Nosné pětiboké sloupky mají průměr 18×18 cm, ze stejných profilů je i roznášecí kříž pro osazení věžičky s lucernou.
Lucerna je zakončena stříškou s makovicí. Výška makovice na hrotnici je od podlahy altánu osm metrů. „Řemeslné provedení roznášecího kříže je kopií historických věží,“ objasňuje pan Oravec a pokračuje, „na čepu zhlaví základového kříže je osazena etážová římsa, taky v dobovém provedení. Další římsa, tentokrát korunní, je osazena nad lucernou. Kromě samotné konstrukce jsme na zakázku vyráběli i mobiliář altánu, který je s konstrukcí pevně spojený. Konkrétně šlo o lavice a středový stůl.“
Výroba probíhala v teple
Stavba altánu měla termínový začátek v říjnu loňského roku, výroba konstrukce se tak ideálně trefila do zimních měsíců. Během nich řemeslníci na dílně vše postupně vyřezali, prvky ohoblovali a pohledové hrany navíc upravili frézou. Speciálně se pak věnovali římsám (etážové a korunní), které se vyráběly tradičním dobovým způsobem, tj. ručně pomocí historických hoblíků a pořízů.
Jednotlivé prvky jsou v konstrukci spojeny tradičními tesařskými spoji – čep, dlab a rozpor. Díky tomu bylo možno celou konstrukci na dílně sestavit a zkontrolovat správnost. Při finálním sestavení na místě byly spoje navíc zajištěny dubovými hřeby a kolíky, tak jak se to dělalo v minulosti.
Hlavní konstrukce altánu je z jasanového dřeva, které je doplněno smrkovým řezivem na bednění pod krytinou a na oplocení. Celkem se na stavbu altánu spotřebovalo 13,5 kubíku řeziva.
Zazvonil zvonec a stavění je konec
Na hotovou tesařskou konstrukci přišla ještě skládaná střešní krytina (grafitová šablona Eternit), položená v nárožích bez oplechování. Titanzinkový plech se ale na altánu taky uplatnil, a to na oplechování lucerny a podokapní žlaby.
Lucerna na altánu není jen estetickou záležitostí, bude sloužit jako zvonička. Byl sem osazen zvon, který donesla místní starousedlice. Jedná se však jen o signální lodní zvon, proto obec do budoucna počítá s osazením tradičního sanktusníkového zvonu. Jeho hmotnost se obvykle pohybuje kolem 30 kg, což tesařské konstrukci nijak vadit nebude.
Stavba zřízená pro účely sousedského setkávání a přátelská posezení, případně odpočinku při cykloturistice, už slouží svému účelu. Zanedlouho ji ale čeká významná událost – 20. dubna proběhne v 10 hodin slavnostní posvěcení stavby.
V průběhu stavby altánu podstoupil pan Zdeněk Oravec operaci oka a zastoupit jej musel tesař Lukáš Bartušek. Nejenže celou stavbu bezchybně řídil, ale dodal jí taky řemeslnou čest. Dílo se povedlo.
V průběhu stavby altánu podstoupil pan Zdeněk Oravec operaci oka a zastoupit jej musel tesař Lukáš Bartušek. Nejenže celou stavbu bezchybně řídil, ale dodal jí taky řemeslnou čest. Dílo se povedlo.
