Roubenka se šindelovou střechou lahodí oku
Jenže po 17 letech shnil a majitel ho chtěl nahradit plechem. Nakonec se rozhodl pro Drdlíkův dřevěný šindel, plastový šindel EUREKO DDS II. A to je
štěstí, protože na roubence vypadá tato krytina skvěle.
Šindel se ve Lhotě dával hned na tři objekty, které do areálu patří. Původní dřevěný šindel se rozpadl v úžlabích a na dalších exponovaných místech. Napomohlo tomu umístění objektů v modřínovém háji, kdy prostředí pod korunami stromů nebylo pro přírodní krytinu ideální. Novou střechu s plastovým šindelem realizoval pokrývač Miroslav Sterr a jak říká, nebyla to pro něj premiéra:
„S DDS II dělám hodně dlouho, vlastně už čtyři roky. S touhle krytinou se mi pracuje fakt výborně, protože to je taková skládačka. Jako u každé krytiny je třeba znát nějaké parametry a co kde má bejt, ale jinak je to dobrá práce.“
Střešní krytina EUREKO DDS II byla vytvořena tak, aby dokonale imitovala tradiční dřevěný šindel. Oblíbená je pro svoji odolnost, dlouhou životnost a nízkou údržbu. Rozměr šindele je 510 × 120 mm a pokládá se od sklonu 25° na laťování, vzduchosuché bednění nebo na OSB desky. Krytina musí být vždy podložená kvalitní hydroizolační fólií. Šindele se připevňují hřebíky s velkou hlavou o délce 32 mm.
„Plastový šindel je hodně podobný tomu dřevěnýmu,“ říká pan Sterr. „Taky má drážky, které musejí zapadat do sebe. Samozřejmě, když je někde úžlabí nebo nároží, tak se k tomu musí přistupovat tak, aby to vycházelo rovně. Ale jako u každé krytiny, i u dé dvojky je potřeba přemýšlet.“
Střešní krytina EUREKO DDS II má prvky pravé i levé, se kterými jde zvládnout každý tvar střechy. V případě potřeby se plast přiřezává, podobně jako dřevěný originál. Tímto způsobem se provádí
taky odvětrání střechy. Zjednodušeně řečeno, nalaťuje se miniaturní volské oko, položí se krytina a odvětrávací otvor je hotový. Na mnoho ostatních střešních detailů ale má DDS II hotové tvarovky, třeba hřebenáče pro různé sklony.
Pevná a neměnná vzdálenost latí pro DDS II je 21 cm. Kvůli tomu bylo ve Lhotě nutno celou střechu nově nalaťovat. Ostatní skladba střechy ale zůstala zachovaná. „Je pravda, že všechno nebylo úplně idylické,“ pokračuje pan Sterr, „zádrhel byl hlavně nahoře u oblouku takového toho cimbuří. To se dělalo blbě. Nejprve jsem musel vymyslet grif a pak se ho naučit dělat. Ale povedlo se to a majitel byl spokojený.“
S krytinou EUREKO DDS II se pan Sterr učil pracovat na školení, aby zvládl všechny finesy. První realizaci pak dělal s pokrývačem, který už šindel pokládat uměl. Zaučil ho a předal mu praktické zkušenosti s touto lehkou, trvanlivou a odolnou krytinou. „Každý šindel drží dva lepenáče a zámky z obou stran. Aby střecha opravdu neuletěla musí se ještě použít správné lemování ve štítu. Na tohle ale někteří rádi zapomínají,“ říká pokrývač. On sám plech na střeše ve Lhotě použil právě jen na lemování štítů a v napojení na zeď. Ostatní detaily na střeše jsou všechny provedeny z plastového šindele. Marně byste hledali taky okapy, které majitel nechtěl. Střechy budov v modřínovém háji bývají často zaneseny jehličím, a tak se chtěl vyhnout ucpaným svodům.
Střechy o výměře 200 m2 zvládl pan Sterr udělat za měsíc. Jak sám říká, šablona je malinká a do metru jich je potřeba dvacet. To už nějaký čas vezme. Nakonec posuďte sami z přiložených obrázků, jestli se investovaný čas vyplatil.