Mají zelené střechy a fasády tepelně izolační vlastnosti?
Častým argumentem pro realizaci zelené střechy a zelené fasády je mimo jiné i zlepšení tepelného komfortu uvnitř budovy nebo zlepšení mikroklimatu v jejím okolí. V první části jsme se věnovali vlivu zelených střech na mikroklima budov. Dnes pokračujeme zelenými fasádami a přinášíme shrnutí několika studií, které se tomuto tématu věnovaly.
Zelené fasády
Co se týče izolačních vlastností zelených fasád, záleží na jejich vzdálenosti od primární konstrukce. Čím větší je vzdálenost mezi fasádou a domem, tím větší je proudění vzduchu a menší izolační vlastnosti. Pokud je zelená fasáda kotvena do stěny domu, je samozřejmě třeba maximálně omezit vliv tepelných mostů působením nosných prvků a kotvení.
Příklad z vídně
Zelená fasáda založená systémem předsazených vegetačních kontejnerů (obr. 3) má v porovnání s nezateplenou fasádou výrazně lepší tepelně izolační vlastnosti. Jak ukázalo měření na budově Správy komunálního odpadu MA 48 ve Vídni, povrch fasády domu byl pod zelenou fasádou v létě průměrně o 9,58 °C chladnější a teplejší o 4,16 °C v zimě oproti povrchu domu bez zelené fasády. Teplota vzduchu za zelenou fasádou byla v létě o 8,79 °C nižší a v zimě o 6,81 °C vyšší než teplota před „nezelenou“ fasádou. Obrázky 4 a 5 dokládají teplotní rozdíly snímkováním teploty na povrchu zelené a „nezelené“ fasády.
Výše uvedená měření jsou pak dále podpořena snížením hodnot zimních tepelných ztrát a letních tepelných zisků. Tepelný tok do budovy byl v létě nižší až o 34,27 W/m2, a z budovy v zimě nižší až o 42,66 W/m2 (Scharf, et al., 2012).
U zelené fasády porostlé popínavými rostlinami (břečťanem) je rozdíl menší – naměřen byl 3 °C rozdíl mezi teplotou vnějších listů břečťanu a teplotou povrchu budovy (Bartfelder & M., 1987) (Köhler & Ottelé, 2012).
Tepelný komfort
Celkově díky svým tepelně-izolačním vlastnostem zlepšují zelené střechy a fasády i tepelný komfort v domě. To je poznat zejména v letních měsících, kdy nedochází k akumulaci tepla v plášti budovy a jeho vyzařování do vnitřních prostor, a je tak zajištěna větší tepelná stabilita domu. Zelené střechy a fasády přináší úspory na chlazení budovy a také vlhčí a chladnější vzduch v jejím okolí, odpařováním vlhkosti totiž rostliny snižují prostup záření s dlouhou vlnovou délkou, což umožňuje přirozenou ventilaci okny, dovolí-li to podmínky.
Dalším faktorem chlazení budovy patrným z obrázků je částečné zastínění oken vegetací, a tedy snížený prostup slunečního záření dovnitř budovy. To se týká hlavně jižně orientovaných oken, i když v tomto případě je dobré zvážit, zda zastíněním nebudou zvýšeny náklady na osvětlení za špatných světelných podmínek. Zelená fasáda by v každém případě měla být několikrát ročně udržována, aby k nežádoucímu zastínění nedošlo. Zastínění se dá také částečně regulovat použitím opadavé popínavé zeleně, která v létě okna stíní a v zimě nebrání světlu a solárním ziskům.
Možnosti ozeleněných budov jsou známé a jdou ruku v ruce s energetickou účinností. Je potřeba s nimi počítat už ve fázi plánování a brát v potaz faktory jako teplota a vlhkost vzduchu, větrnost, srážkové úhrny, stupeň oblačnosti a délka slunečního svitu, a tyto proměnné pak využít ve prospěch budovy. Klimatické podmínky jako podklad pro plánování jsou dispozici, takže rozšíření tohoto uvažování nestojí prakticky nic v cestě.
Závěr
Zelené střechy a fasády nejsou, a prozatím nemohou být, považovány za tepelnou izolaci ve smyslu normy ČSN 73 0540, protože hodnoty prostupu tepla jsou u těchto řešení výrazně proměnlivé a závisí na množství faktorů. Kvalitní tepelná izolace je stále nepostradatelná. Jistě by však bylo možné uvažovat o započtení bezpečné nejmenší hodnoty vlivu konkrétních řešení na šíření tepla pro zimní a pro letní období, což je i směr, kterým se v současnosti ubírají některé výzkumné projekty.
Zeleň na budově není jen pasivním prvkem, ale díky živým rostlinám a fotosyntéze působí aktivně. Důležitým závěrem navíc je, že na rozdíl od technologických řešení jako jsou klimatizační jednotky, nespotřebovávají zelené střechy a fasády při chlazení budovy elektrickou energii a neprodukují do okolí odpadní teplo.
