Lze použít střešní tašky i na střechách s nízkým sklonem?
V současné době se stále častěji setkáváme s požadavkem investorů, architektů nebo památkářů na střechy s velmi nízkým sklonem, přičemž zároveň trvají na použití pálených nebo betonových střešních tašek, případně maloformátových šablon. Takové řešení je možné, ale pouze za předpokladu, že je správně navržena celá skladba střechy a jsou respektovány požadavky platných technických předpisů.
Zásadní je rozlišovat mezi bezpečným sklonem krytiny (BSK) a minimálním přípustným sklonem, pod který již nelze jít. Bezpečný sklon jednotlivých typů krytin stanovují Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT a rovněž norma ČSN 73 1901-2:2020 Navrhování střech. Tyto hodnoty by měly být při návrhu střechy vždy rozhodující, bez ohledu na marketingové materiály jednotlivých výrobců. Někteří výrobci mohou pro konkrétní krytiny stanovit ještě přísnější podmínky nebo vyšší bezpečný sklon.
Situace je složitější zejména u střech se zatepleným podkrovím nebo u konstrukcí, kde se pod krytinou nachází pouze lehký zateplený strop bez dostatečné akumulační vrstvy. Tyto skladby kladou na podstřeší vyšší nároky z hlediska ochrany proti pronikání vody i odvodu vodních par.
Další zvýšené požadavky mohou vzniknout také vlivem samotného tvaru střechy. Úžlabí, nároží, dlouhé krokve, střešní okna, vyšší větrné zatížení nebo vyšší sněhová oblast mohou významně ovlivnit výsledné řešení. V praxi se proto často nekombinuje pouze podkročení bezpečného sklonu, ale současně působí několik dalších faktorů, které je nutné při návrhu skladby střechy zohlednit.
Kdy je nutné vodotěsné podstřeší?
Pokud kombinace sklonu střechy a zvýšených požadavků vede podle Pravidel CKPT k nutnosti navrhnout třídu těsnosti DHV 1, je třeba vytvořit tzv. vodotěsné podstřeší. Požadavky na jednotlivé třídy těsnosti vycházejí z Pravidel pro navrhování a provádění střech CKPT, na která přímo odkazuje také norma ČSN 73 1901-2.
Takové řešení se výrazně liší od běžného provedení doplňkové hydroizolační vrstvy. Součástí skladby je celoplošné bednění, na němž je položena svařitelná vysoce paropropustná membrána. Následují kontralatě, jejichž napojení musí být provedeno tak, aby byla zachována souvislá vodotěsná vrstva. Veškeré spoje se provádějí svařováním horkým vzduchem podle technologického postupu výrobce použité membrány.
Rozhodují především detaily
Funkčnost vodotěsného podstřeší nezávisí pouze na použité membráně, ale především na kvalitním zpracování detailů. Správně musí být vyřešena napojení u kontralatí, prostupů, úžlabí, okapů, hřebene i dalších konstrukčních částí střechy. Právě v těchto místech vzniká největší riziko zatékání.
Současně je nutné již při návrhu střechy počítat s tím, že u vodotěsného podstřeší nelze v ploše střechy vytvářet libovolná přerušení hydroizolační vrstvy ani bednění. Celkové konstrukční řešení, způsob zateplení i případné odvětrání musí být navrženy jako jeden funkční celek.
Obdobná pravidla platí i pro šablonové krytiny
Stejná problematika se netýká pouze taškových krytin. Také u maloformátových vláknocementových šablon, včetně jejich plastových nebo plechových imitací, stanovují Pravidla CKPT i norma bezpečné sklony a podmínky jejich podkročení. Ty se navíc mění podle způsobu krytí, nadmořské výšky nebo sněhové oblasti. I zde může být při nízkém sklonu střechy vyžadováno provedení vodotěsného podstřeší třídy DHV 1.
Výběr membrány nepodceňujte
Před volbou podstřešní membrány je proto vždy nezbytné posoudit sklon střechy, její tvar, klimatické podmínky i všechny zvýšené požadavky, které mohou ovlivnit výslednou třídu těsnosti doplňkové hydroizolační vrstvy. Pouze správně navržená skladba střechy zajistí dlouhodobou funkčnost celé konstrukce i zachování vlastností střešního systému.
Na trhu existuje několik membrán určených pro provádění vodotěsného podstřeší třídy DHV 1. Jedním z příkladů je JUTADACH THERMOISOL W (NP R) – svařitelná vysoce paropropustná membrána určená pro aplikace, kde je podle projektového návrhu a platných pravidel požadována třída těsnosti DHV 1.
