Konec fušeřiny? Mistrovské zkoušky mají vrátit řemeslu respekt

Po letech marného úsilí prosadit mistrovskou zkoušku, se to konečně podařilo. Nový zákon o mistrovské zkoušce zavádí jednotný a celostátně uznávaný systém zkoušek, díky kterým zkušení řemeslníci získají oficiální potvrzení své vysoké odbornosti. Mistrovské zkoušky se vztahují na 48 oborů, mezi nimiž jsou i ty, které souvisí se střechami.

Myšlenka znovuzavedení mistrovské zkoušky se u nás objevila už v polovině 90. let. Tehdy ji iniciovala Hospodářská komora, která se inspirovala několika zahraničními modely.

Historie mistrovských zkoušek v zahraničí, zejména v německy mluvících zemích, sahá do období vrcholného středověku.

První cechovní řády upravující postup učedník–tovaryš–mistr se formovaly v Německu. Nejen pro tesaře a pokrývače v Německu, ale i v Rakousku či Švýcarsku, byla typická tovaryšská léta. Tovaryš musel strávit minimálně 3 roky na cestách, aby získal zkušenosti od různých mistrů po celé Evropě. Až po návratu a složení závěrečných prací byl připravený postoupit k mistrovské zkoušce. Pro získání titulu „mistr“ musel vytvořit tzv. mistrovský kus a prokázat, že zvládá všechny techniky, finanční řízení díla i výchovu učňů.

Dnes se v Německu mistrovská zkouška skládá ze 4 částí: praktické zkoušky, teoretické zkoušky, podnikatelského a právního vzdělání a pedagogické zkoušky. V Rakousku je mistrovská zkouška regulovaná zákonem o živnostech. Pro činnost řemeslníků v oborech tesař nebo pokrývač je získání mistrovského listu klíčové.

Na uznávání kvalifikací dbá v současnosti i Evropská unie, pro kterou je vzorem německý model.

Jak vypadala minulost mistrovských zkoušek v Čechách

Mistrovské zkoušky se v českých zemích začaly skládat již v 15. století, které bylo obdobím největšího rozkvětu řemesel. Vstup do cechů a mistrovské zkoušky ale byly tenkrát určené pouze mužům. První právní úpravu pravidel fungování cechů, postavení mistrů a učňů i podmínky mistrovských zkoušek provedla až v roce 1739 Marie Terezie.

Po roce 1990 začaly znovu vznikat jednotlivé cechy, které se snažily navázat na přerušenou tradici. Jenže časem se situace změnila. Rostly nároky na preciznost provedení staveb, zejména na přesnost a vysokou estetiku.

Zároveň ubylo značné množství kvalifikovaných a zkušených řemeslníků, kteří nebyli adekvátně nahrazeni mladou generací. Kvalita se začala vytrácet a u specializovaných střechařských řemesel situaci nezlepšila ani „pomoc“ ze zahraničí. Kvalifikované řemeslníky vystřídali různí samoukové a někdy i dobrodruzi, kteří se rozhodli podnikat v oboru střech. V takové situaci nebyla veřejnost schopná se orientovat.

Mistrovské zkoušky v roce 2026

Nový zákon o mistrovských zkouškách vychází z původních ideí. Má posílit prestiž řemeslných profesí a motivovat mladou generaci ke studiu technických a řemeslných oborů. Zároveň má posílit důvěru zákazníků ve vysokou kvalitu provedené práce. Mistrovská zkouška je totiž dobrovolnou známkou nejvyšší kvality.

Jak bude mistrovská zkouška vypadat?

Možnost dobrovolně složit mistrovskou zkoušku mají všichni, kteří mají vzdělání v oboru (učňovské, středoškolské nebo i vysokoškolské) a zároveň aspoň tříletou praxi. Za zkoušku zaplatí v průměru 30 tisíc korun.

Samotné provedení mistrovské zkoušky může využít reálnou zakázku (např. u tesařů), pokud bude splňovat podmínky zadání. Tím by se měly minimalizovat náklady na provedení zkoušky, aby poplatek kryl jen nezbytné administrativní a organizační výdaje.

Samotná zkouška bude mít tři části - teoretickou, praktickou a manažerskou. Tohle všechno by ale měl řemeslník z praxe znát. Manažerská část je důležitá jako potvrzení schopnosti umět spočítat materiál a zakázku, zvládnout fakturaci, přípravu předávacího protokolu atd.

Systém mistrovských zkoušek bude ukotvený při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Členství v těchto institucích ale není podmínkou pro složení zkoušky. Zákon o mistrovské zkoušce začne platit 1. ledna 2027.

Důležité souvislosti

• Mistrovský list bude vždy vystavený na konkrétní jméno, nebude možné ho získat na celou firmu.
• Mistrovská zkouška je dobrovolná, takže to není povinnost nebo překážka v podnikání. Nadále je možné podnikat jen na základě živnostenského listu.

Mistrovské zkoušky mají přispět k rozvoji řemesla

Mistrovské zkoušky v žádném případě nemají být pouhou formalitou – dalším z mnoha certifikátů, které slouží jako výzdoba stěn kanceláří. Na druhou stranu by ale jejich náročnost neměla být strašákem pro řemeslníky řádně vykonávající svou profesi.

Zdroj: MPO, HK ČR, AMSP ČR, Cech KPT ČR