Biodiverzitní zelené střechy

V hustě zastavěném městském prostředí, kde dominují zpevněné povrchy a zeleň je omezena jen na zlomek plochy, je stále naléhavější reagovat na extrémní projevy klimatu. Města čelí celé řadě problémů, jako je přehřívání, nedostatečný odvod dešťové vody nebo mizející plochy zeleně. 

Tvorba nových ploch určených pro vegetaci je často limitována prostorovými a technickými omezeními, zvláště v městských centrech, kde existující infrastruktura znemožňuje ozelenění v úrovni terénu. Kvalitně provedené zelené střechy představují řešení, které nejen zlepšuje vlastnosti budovy (například chrání hydroizolaci před extrémními teplotami a prodlužuje její životnost), ale také snižuje náklady na vytápění a chlazení a podporuje tak energetickou efektivitu. Zároveň mohou zelené střechy přispět k podpoře biodiverzity, což je téma, které si dnes získává stále větší pozornost. Klíčem k úspěchu jsou zelené střechy s pestrou strukturou prostředí a díky tomu vyšší druhovou bohatostí. Takové střechy mohou plnit roli náhradních biotopů propojujících a doplňujících městské biotopy vyskytující se na úrovni terénu.

Charakteristika „zelené střechy“ jako extrémního stanoviště

Antropogenní stanoviště „zelená střecha“ je ovlivněno řadou různorodých faktorů, které se v této formě u nenarušených a nezastavěných biotopů ve volné přírodě nevyskytují. Patří k nim městské klima, exponovaná poloha bez kontaktu s půdou, stáří, velikost plochy, stejně jako ostrovní charakter střech. Ve srovnání s biotopy na úrovni terénu na zelených střechách typicky panují extrémnější teploty, snížená vlhkost vzduchu a změněné koloběhy vody a živin. Oproti biotopům na úrovni terénu však zelené střechy poskytují relativně nerušené prostředí s nižším konkurenčním tlakem, což může vytvářet vhodné podmínky pro méně konkurenčně zdatné druhy rostlin a živočichů.

Definice biodiverzitní zelené střechy

„Biodiverzitní zelená střecha“ je typ zelené střechy speciálně navržený tak, aby zvyšoval a podporoval biologickou rozmanitost vytvářením stanovišť, která přitahují a udržují širokou škálu rostlinných a živočišných druhů. Od běžných typů zelených střech se odlišuje především vysokou úrovní strukturální a rostlinné rozmanitosti, která trvale podporuje rozmanitost fauny (především hmyzu nebo ptáků). Zpravidla se za biodiverzitní zelenou střechu považuje kvalitnější extenzivní zelená střecha, která je obohacena různými opatřeními zvyšujícími heterogenitu stanoviště. Může se však jednat i o tzv. polointenzivní zelenou střechu, která kombinuje extenzivní části s jednoduchým intenzivním ozeleněním.

Návrh a realizace biodiverzitní zelené střechy

Tvorba biodiverzitní zelené střechy vyžaduje mezioborovou spolupráci, zahrnující biologa, architekta, krajinářského architekta, projektanta stavby a realizační tým. K dosažení maximální ekologické hodnoty je klíčová integrace biodiverzitních principů již ve fázi návrhu. Spolupráce architekta a krajinářského architekta je klíčová již od počátečního konceptu. Architekt zajišťuje, aby návrh zelené střechy respektoval technické a statické požadavky budovy, zatímco krajinářský architekt se (ve spolupráci s biology) více zaměřuje na druhovou specifikaci a rozmístění vegetačních prvků a zároveň zpracovává plán péče o vegetaci na zelené střeše.

Projektant přenáší vize architekta a krajinářského architekta do konkrétních technických řešení. Jeho úlohou je zajistit, že technické parametry střechy, jako je nosnost, izolace a odvodnění, budou kompatibilní s navrženými ekosystémovými prvky. V případě rekonstrukce starších budov je nutné věnovat zvláštní pozornost statickým omezením a upravit návrh podle stávajících podmínek.

Při realizaci je zásadní přesně dodržet projekt, zejména pokud jde o specifikace substrátu a umístění ekologických prvků. Realizátor má na starosti správné vrstvení substrátů, správné zasazení rostlin a instalaci dalších prvků, jako jsou hmyzí hotely nebo mrtvé dřevo, které vytvářejí úkryty a stanoviště pro různé organismy.

Návrh biodiverzitní střechy může vycházet vstříc specifickým potřebám vybraných cílových druhů. Výběr těchto cílových druhů by měl vycházet z analýzy místního druhového fondu, ekologických hledisek a sociokulturních faktorů, včetně preferencí a obav obyvatel. Takové zelené střechy pak nemusí vynikat vysokým počtem druhů, ale výskytem několika málo druhů, například rostliny a hmyz vázané na stanoviště mizející z volné krajiny, jako jsou skalnaté stepi či písečné přesypy.

Stavebně-technické předpoklady

Standardy pro navrhování, provádění a údržbu zelených střech (SZÚZ, 2019) uvádějí základní stavebně-technické předpoklady pro realizaci zelených střech obecně. Pro biodiverzitní zelené střechy platí tyto předpoklady stejně. Nejdůležitější roli hrají dvě oblasti: statika a hydroizolace.

Zelená střecha zatěžuje konstrukci podle druhu vegetace: extenzivní střechy o mocnosti souvrství 10 cm představují pro zelenou střechu stálé zatížení zpravidla 110‑150 kg/m², střechy s luční vegetací 200‑250 kg/m² a intenzivní střechy až nad 300 kg/m². Biodiverzitní střecha má zpravidla výškově modelovaný povrch a tím i rozdílnou hmotnost vegetačního souvrství na různých místech střechy. Na statiku mají vliv i další abiotické prvky instalované na střechu (písek, kameny, mrtvé dřevo, dočasné vodní prvky apod.), jejichž hmotnost při maximálním nasycením vodou je také třeba vzít v potaz. Rozmístění těžších prvků může korespondovat s umístěním nosných konstrukcí pod střechou (stěny, sloupy apod.). Střecha musí mít dostatečnou nosnost, aby všechny navržené prvky unesla.

Druhým základní předpokladem je hydroizolace odolná proti prorůstání kořenů, což dokládají certifikáty dle FLL nebo ČSN EN 13948 uvedené v technickém listu materiálu. Pod zelené střechy se používají nejčastěji asfaltové pásy ve více vrstvách, EPDM, TPO/FPO nebo PVC nebo další fólie. V některých zemích se PVC fólie nedoporučují nebo zakazují kvůli obsahu toxických změkčovadel a zátěži pro životního prostředí (ÖkoKauf Wien, 2015). Před realizací zelené střechy je v každém případě vhodné provést zkoušku těsnosti hydroizolace.

Pokračování příště

Článek byl vytvořen s využitím textů a obrázků z publikace Biodiverzitní zelené střechy vydané Asociací zelených střech a fasád (2024) s finanční podporou hlavního města Prahy. Publikace je dostupná na https://www.azsf.cz/publikace-ke-stazeni.